just breathe project banner

JUST BREATHE PROJECT

Kanadský fotograf Ian Ross Pettigrrew, sám diagnostikovaný s mírnější formou s CF v 38 letech, oslovil americké dospělé nemocné s CF, procestoval Kanadu a vytvořil knihu fotografií a příběhů 92 dospělých nemocných s cystickou fibrózou. Jedním z hlavních účelů je upozornit Američany a Kanaďany na možnost zapsat se na dárcovskou listinu orgánů.

 
salty girls projekt sirokouhly

SALTY GIRLS PROJECT

Salty girls jsou pokračováním a dalším stupněm projetku JUST BREATHE: Dospělí nemocní s cystickou fibrózou. Projekt Salty girls původně vznikl jen jako vtip, ale ve světe vzbudil velký ohlas. Většina žen je ve věku mezi 20-40 roky. Do projektu se už zapojilo více než 60 žen s cystickou fibrózou.

 

Andrea 18 cross country

 

Nechávám své CF obavy a strašáky stranou...

Bylo mě 4,5 roku, když mě diagnostikovali cystickou fibrózu a to je fakt příliš nízký věk na porozumění této nemoci. Ale věděla jsem, že je něco špatně, když jsem pozorovala rodiče, jak jsou smutní z nových zpráv, které se dozvěděli.

V osmi letech jsem si přečetla knížku o cystické fibróze a došlo mi, že je to smrtelné onemocnění. Kniha popisovala všemožné komplikace a problémy, které bych mohla v životě kvůli CF mít. A tehdy jsem začala mít poprvé  z mé nemoci opravdový strach. Přestože jsem měla obavy, nemohla jsem dovolit CF, aby mě odradila od toho, co jsem chtěla dělat.

Ve třinácti jsem se zapsala do našeho školního cross-country běžeckého týmu, věděla jsem, že běhání může mojím plicím pomoct. Nikdy nezapomenu na první závody. Byla jsem nervózní, omdlívala jsem, ale nakonec jsem se kvůli ostatním členům týmu překonala.

A uběhla jsem svůj první závod na 3,5 kilometru. Přiběhla jsem beznadějně poslední. Mnozí by byly možná zklamaní doběhnout takhle poslední, ale já jsem byla šťastná, že jsem doběhla do cíle!

Pokračovala jsem v cross-country běhání po celou střední školu a v posledním ročníku jsem si vysloužila cenu pro "Nejlepší zlepšení". Už  nikdy jsem nepřiběhla poslední, sice jsem nedoběhla ani první, ale byla jsem na sebe pyšná, a takové pocity nikdy nevyblednou. Dnes  si nepřipouštím obavy a jsem vděčná za všechno, co jsem mohla zažít a dokázat, za což vděčím celé rodině, přátelům ale i trenérům, všem, kteří mě celou tu dobu podporovali a provázeli.
CF mě může dát házet překážky pod nohy, ale jsem připravená je překonávat a žít život beze strachu a tak naplno, jak jen to půjde.